Pošťák Tanaka dohlídne na vaši babičku za 200 Kč měsíčně

Poštovní schránka, zdroj: Wikipedia

Japonská pošta oznámila, že od října začne provozovat pilotní službu pro seniory. Vlivem klesajícího trendu přepravených zásilek a tím i zisku pošty, manažeři hledají nové možnosti jak vydělat peníze.  Zaměřili se tedy na jednu z nejvíce rostoucích tržních příležitostí stárnoucí populace, tedy seniory.  V zemi, kde je téměř 25 milionů obyvatel starších 65 let je trh se zdravotními pomůckami, léky a zbožím zohledňujícím potřeby starších lidí neustále na vzestupu.

Pro představu: v Japonsku je síť 24 000 poštovních poboček a pošta zaměstnává asi 209 000 lidí. V plánu je ve více než 100 pobočkách, rozmístěných v různých prefekturách od Hokaida po Nagasaki, vyzkoušet novou službu zaměřenou na zkvalitnění a zlepšení životních podmínek starých lidí. A co že to na té poště vlastně vymysleli?

Tak si představte, máte staré rodiče, kteří žijí na opačném konci Japonska a nemáte čas (případně prostředky nebo obojí) za nimi jezdit. Tak tam za vás zajde jednou měsíčně pošťák. Zkontroluje, jestli je dotyčná osoba v pořádku, aspoň chvilku si s ní popovídá a pokud bude chtít, dojde jí třeba nakoupit potraviny. Pak vám pošta informace o stavu seniora sdělí a to vše za měsíční poplatek 1050 jenů, což je ekvivalent cca 200 Kč. V plánu je také 24 hodinová telefonní služba jako pomoc seniorům při zdravotních a životních problémech. Pokud se tento koncept osvědčí, postupně se zavede v celé zemi.

Ze své zkušenosti vím, jak babičky na vesnici očekávaly poštovní doručovatelku. Jistě, donesla jim každý měsíc důchod, ale součástí předání dopisů či důchodu byla i malá konverzace o všem možném. Vlastně to co bude dělat od října japonský pošťák oficiálně za poplatek, bylo a doufám, že ještě je i u nás běžné na vesnici. Jenom by ten koncept stačilo trochu doladit.  Samozřejmě, že v Japonsku existují denní centra a obdobné domovy důchodců jako u nás. Ale seniorů žijících samostatně ve své domácnosti je stále hodně. Proto tato služba vznikla. 

Japonská pošta začala fungovat v roce 1870 dle britského modelu. Zpočátku se pracovníky pošty stávali členové místních významných rodin a toto povolání poštovního úředníka se dědilo z generace na generaci. Jelikož se hlavně na venkově všichni znají, je běžné ukládat peníze na poště i prostřednictvím pošťáka. Pošta v Japonsku funguje i jako spořitelna, poskytuje drobné půjčky a životní pojištění. Navíc tyto peníze jsou pod ochranou státu. Téměř každý Japonec má spořicí účet na poště.

Právě z těchto peněz malých střádalů se financují různé a mnohdy i pochybné vládní projekty a politické strany (např. skandály LDP liberálně demokratická strany). Velká část japonských státní dluhopisů je v majetku pošty a tak se dá říci, že Japonci dluží na státním dluhu sami sobě. Více než 90% dluhu vlastní sami Japonci. Státní dluh vůči HDP dosahuje 230 procent a Japonsko tak dluží nejvíce z průmyslových zemí. Někdejší premiér Koizumi v rámci reformy navrhnul oddělit finanční byznys pošty od vlastních poštovních služeb a poštovní služby zprivatizovat do roku 2017. Jelikož jsou japonské státní dluhopisy stále v majetku pošty, je tedy otázkou, zdali se tento úmysl podaří úspěšně dotáhnout do konce. V roce 2007 se stal z dřívější pošty holding 4 společností zastřešujících doručování zásilek, spořící účty,životní pojištění a management sítě pošt.

 

Symbolem pošty v Japonsku je podobající se písmenu T s jednou čárkou navíc. Tento symbol je odvozen od písmena „té“テabecedy katakana od slova „teišin“ 逓信 což znamená předávání zpráv, komunikaci. Myslím, že tento nový druh služby se ujme a bude k užitku jak seniorům, tak poště. Pošta staví novou službu na léta budované vzájemné důvěře a dobrých mezilidských vztazích. K tomu je potřebná vzájemná komunikace a tuto má přece pošta ve znaku.