Ne, nejsem tlustý. Jenom mám "metabo".

Období před Velikonocemi je spojováno s půstem a lidové léčitelství doporučuje na jaře očistné kůry organismu. Pro někoho se půst v různé formě stal součástí životního stylu. Dnes už se půstem prý chápe i to, že třeba místo autem jdete pěšky, odepřete si kávu, nedíváte se na TV atd. Důležité je, že lidé se nějaké formě půstu podrobují z vlastní vůle, ať už je jejich motivace duchovní anebo prozaická – tedy snížení nadváhy. Něco jiného ovšem je, když vám redukci vaší váhy nařídí (japonský) zaměstnavatel, potažmo ministerstvo zdravotnictví. U nás by asi lidé vyšli do ulic, nevím.

Toto není jenom teoretická úvaha. Ve snaze předcházet civilizačním chorobám, japonské ministerstvo zdravotnictví vydalo před 4 lety nařízení ohledně obvodu pasu obyvatel ve věkové kategorii 40-74 let. Součástí tohoto nařízení je, že při každoročních lékařských prohlídkách (hrazených ze zdravotního pojištění) se zaměstnancům v soukromé i státní sféře (cca 56 milionů Japonců) měří i obvod pasu. Dále se sleduje krevní tlak, cholesterol, cukr v krvi, hmotnost a kouření. Nařízení stanovuje maximální hodnoty obvodu pasu u mužů (85 cm) a žen (90 cm). Když se někdo při prohlídce nevejde do limitu, je zařazen do speciálního 3-měsíčního programu na redukci hmotnosti.

A co takový redukční program obsahuje? Samozřejmě doporučení ohledně jídelníčku, návštěvy fitness center a další speciální akce podporující zdravý životní styl. Tyto aktivity dotuje firma svým zaměstnancům. Pokud zaměstnanec neshodí nějaké to kilo, musí dál pokračovat v redukčním programu.  A sankce? Zatím je to stanoveno tak, že nepodaří-li se splnit vládou nastavené limity (do roku 2012 snížit počet obézních o 10% a o 25% do roku 2015), sama společnost by měla být sankcionována státem – tj. bude platit více peněz do programu zdravotní péče. To je poměrně revoluční myšlenka. Odpovědnost za plnění zdravotního plánu má firma a ta má “donutit” své lidi zajímat se o své zdraví. Myslím, že v našich podmínkách by tento systém nefungoval. Anebo fungoval v pozměněné podobě - třeba stylem „kdo moc jí, za toho NEzaplatíme!“

Podle kritérii WHO patří Japonci k nejméně obézním ze zemí OECD (cca 3,2% s nadváhou). Pro srovnání, u nás je to okolo 15% populace. Ve všeobecném povědomí je, že japonská strava je zdravá a Japonci se dožívají vysokého věku. To je sice pravda, ale to neznamená, že s tím koresponduje i současný trend. V dnešním Japonsku se jí v průměru méně zeleniny než v období poválečné obnovy. Při přípravě jídla se ve větší míře používají instantní náhražky, více se jí maso a tzv. západních potravin. Málo se ví, že je bohužel velmi rozšířená rakovina žaludku v porovnání s ostatními vyspělými zeměmi. Jako důvod se uvádí příliš soli ve stravě. Zvyšuje se procento lidí s diabetem. Vzhledem k těmto okolnostem si sami Japonci zpřísnili hranici tzv. BMI (body mass index) na hodnotu 25. Nad touto hranicí již hovoří o nadváze. Podle těchto kritérií se v posledních 30 letech průměrná hmotnost Japonců zvýšila a procenta lidí s nadváhou jsou srovnatelná s vyspělými zeměmi, bohužel. A tak se zrodila tzv. metabo kampaň a začalo se s měřením obvodu pasu na každoročních lékařských prohlídkách.

Metabo” je zkratka metabolického syndromu. Říci přímo, že máte nadváhu není „v japonském stylu“. Řečeno nepřímo - máte metabolický syndrom, jehož příznaky jsou tuková tkáň v oblasti břicha, vysoký krevní tlak a vysoká hladinu cholesterolu. Úředníci to při zavádění „metabo kampaně“ určitě mysleli dobře i s ohledem na státní kasu. Náklady na zdravotnictví se totiž pohybují okolo 11% HDP a čeká se jejich razantní nárůst v dalších letech.

Samozřejmě, že nařízení o obvodu pasu vyvolalo nesouhlasné reakce nejen z řad obyvatelstva, ale i od lékařů a zdravotních expertů. Většina Japonců se ale každoročnímu měření stejně podrobuje. Aby toho nebylo málo, sami zdravotníci naopak začali poukazovat na problém velmi hubených mladých žen a naopak nadváhy u mužů středního věku (jichž je podle zpřísněných japonských kritérií více než 40%). Pro představu, až 29% Japonek ve věku kolem 20-ti let je podle japonských zdravotních norem podvyživených. Za hlavního viníka se udává módní průmysl s vyhublými modelkami.

A jak to vše funguje v reálném životě? Na jedné straně nastal boom všeho, co je tzv. bio, propaguje se zdravý životní styl, nabízí se hubnoucí pilulky všeho druhu, různé zaručené diety atd. Na straně druhé, před plánovanou lékařskou prohlídkou se zvedne návštěva fitness center třeba v kombinaci s vynechání jednoho jídla denně atd. Teď vás možná napadne, tak k čemu to vlastně celé je? Já se na to dívám jako na obdobu našeho půstu. S jedním rozdílem: ten japonský jednou ročně nařídil stát.

A pokud máte chuť na něco dobrého, ale držíte zrovna půst či dietu, můžete okusit populární zeleninové zákusky. Třeba v pekárně „Potager“ ve čtvrti Meguro v Tokiu nabízejí pečivo a cukroví ze zeleniny a ovoce pěstované organickým způsobem v Japonsku. Je opravdu dobré. Pro inspiraci klikněte sem.